Facebooktwittergoogle_plusrss
A
A

Knihovna Univerzity Karlovy

Predátoři

Novinky

2. 5. 2017  Shrnutí semináře Pod pokličkou Beallových seznamů

  • Na semináři byla prezentována studie a interaktivní aplikace pro vyhledávání predátorů.
  • Predátorské časopisy jsou open access, většinou placené, které se vyznačují nekvalitním peer review procesem – ty nejhorší ho prakticky nedělají.
  • Web of Science je v boji s predátory dál než Scopus – ale ani on není zárukou kvality.
  • Jeffrey Beall seznam v lednu stáhl, neví se proč.
  • S Beallovými seznamy se na predátorech autoři převážně shodují, výjimku představují časopisy nakladatelství Frontiers a Impact journals (ty mohou být kvalitní).
  • Directory of Open Accesss Journals (DOAJ) indexuje množství OA časopisů, pokud od nich dostanou „zelené razítko“, dá se to považovat za určitou známku kvality.
  • Problém nejsou vyložení predátoři (kteří se dají při troše snahy poznat na první pohled, protože např. nepíší nic o recenzním řízení) ale ti sofistikovaní, popř. časopisy v šedé zóně (kolísající mezi normálními a predátory).
  • Kromě klasických řešení jak bojovat s predátory (etická pravidla, vytváření seznamů, archivace recenzních posudků institucemi, odstranění kafemlejnku), mohou časopisy zveřejňovat průběh recenzního řízení i s posudky, (popř. rozšířit o interaktivní platformu s dikuzí, aby se do vědy dostaly prvky sociální sítě).
  • Bill and Melinda Gates Foundation chce založit vlastní platformu OA, která by podporovala dobrou praxi. Platformu zvažuje i Evropská komise pro Horizon 2020 (možná již tento rok).
  • Videozáznam semináře je zde.

Nenechte se polapit predátory! A napálit podvodným časopisem!

Stále častěji se ve světě vědeckého publikování můžete setkat s tzv. predátorskými časopisy.

predator orezPredátorský časopis je popsán jako časopis, který zneužívá myšlenku otevřeného přístupu ve svůj prospěch. Takové časopisy vznikají primárně s cílem vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk. Nikoliv podporovat a rozvíjet vědeckou komunikaci.

Znaky predátorského časopisu1:

  • žádné či fiktivní recenzní řízení
  • téměř žádné překážky  pro publikování (přijímají vše, za co zaplatíte)
  • nedodržování publikačních standardů
  • minimální přínos pro sdílení vědeckých poznatků
  • vtíravé až agresivní praktiky získávání příspěvků (emailové výzvy k publikování v časopise či účasti na konferenci jako key-note speaker)
  • zneužívání názvů prestižních časopisů a konferencí (mírně pozmění název časopisů či konferencí)
  • názvy časopisů mohou být příliš obecné (nezačlenění do konkrétního oboru)
  • parazitování na známých jménech (uvedení známých vědců v redakčních radách bez jejich vědomí)
  • zcela stejná redakční rada pro více než jeden časopis vydavatelství
  • uvádí impact factor, který ve skutečnosti nemá
  • chcete-li se dozvědět více o kritériích rozpoznání predátorského vydavatele podívejte se na dokument Jeffreyho Bealla: Criteria for Determining Predatory Open-Access Publishers
Příklady některých znaků můžete najít v prezentaci o predátorských časopisech

Prověření časopisu, že není predátorský

  • u neznámých / nových časopisů věnujte pozornost ověření kvality, pečlivě vyhodnoťte, zda časopis nevykazuje výše uvedené znaky predátora
  • ověřte si informace, které stránky uvádějí (např. zda existuje instituce, která je uvedená jako vydavatel)
  • podívejte se do seznamu predátorských časopisů a predátorských nakladatelů, seznam (Beallův seznam) není a nemůže být vzhledem k stále se měnícímu prostředí kompletní
  • ověřte si, že časopis opravdu má uváděný impact factor (v databázi JCR) nebo SJR (ve Scopusu)
  • nejste-li si jistí, obraťte se na svého Open Access knihovníka ve Vaší fakultní knihovně nebo se poraďte se svým kolegou v  oboru

Predátorské časopisy a hodnocení článků v časopisech


 Hijacked Journals

Hijacked Journals jsou podvodné časopisy, které si neprávem přivlastňují identitu odborného vědeckého časopisu. Webové stránky takového falešného časopisu vypadají na první pohled velmi věrohodně a často se neliší od webových stránek původních / originálních vědeckých časopisů (stejné ISSN, stejný název). Takový časopis si pak také účtuje poplatky za publikování.

Seznam podvodných časopisů naleznete zde.

Budete-li chtít vykázat článek z takového časopisu v OBD, bude tomuto článku přiřazen typ zdroje „hijacked journal“.

Máte pochyby o některém z časopisů? Chcete se poradit? Víte o dalším podvodném časopisu, který není na seznamu? Napište nám o něm. Můžete tak pomoci svým kolegům.


Použitá literatura:

1. BARTOŠEK, Miroslav, 2013. Politika OA na MU a střípky ze světa Open Access. In: Otevřené repozitáře 2013. Brno: VUT [cit. 2014-05-27]. Dostupný z: https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/96364/Bartosek-OA-VUT-2013.ppt?sequence=1.
2.